Následující řádky patří sladkovodní houbě říční (Ephydatia fluviatilis, River sponge nebo Fresh water sponge), která se vyskytuje ve vodních plochách Sokolovska. Fotografie pochází ze starého zaplaveného hnědouhelného lomu Gsteinigt na hranici Sokolova a Dolního Rychnova, později používaného jako úložiště škváry.

Většina lidí si pod slovem houba představí hřib nebo dřevomorku. Ale s těmi mají živočišné houby společný jen český název. Houby, kmen Porifera, jsou vodní živočichové, převážně mořští. Pouze čeleď Desmospongiae se vyskytuje ve sladkých vodách.

Jsou jedním z prvních stupňů tělesné organizace mnohobuněčných organismů. Žijí v přisedlých koloniích a potravu získávají filtrací vody. Vakovité tělo houby má mnoho malých otvorů, jimiž je voda s potravou nasávána do trávicích kanálků a poté s nestrávenými zbytky vytlačována centrálním vyvrhovacím otvorem.

Vajíčka k oplození jsou do těla houby nasávána stejnou cestou. Vylíhnutá larva je plovoucí a vývoj dokončuje až po přichycení k podkladu. Protože houby mají ohromnou schopnost regenerace, množí se i nepohlavně pučením, případně z jakékoliv oddělené části nebo tvorbou gemulí, což jsou zapouzdřené buněčné shluky pro nepohlavní rozmnožování. Gemule u sladkovodních hub zajišťují přežití nepříznivého období (zimy) - snesou vymrznutí i vyschnutí a mohou být přenášeny např. na peří ptáků na nová stanoviště. Po skončení nepříznivého období vyroste z gemule nový jedinec.

Houba říční v mírném podnebném pásmu zpravidla prospívá i přes zimu. Tvar těla houby říční se může měnit podle podkladu a podmínek, obvykle tvoří pórézní tuhé povlaky až ploché trsy na kamenech, rostlinách nebo potopených stromech a konstrukcích. Barva je obvykle žlutavě šedá, ale opět se může měnit podle minerálů a řas ve vodě.

Vlastně není nic divného na tom, že ji najdeme i v našich rybnících, zatopených důlních dílech a pomalu tekoucích říčních ramenech, protože se vyskytuje ve sladkých vodách téměř celé planety, je popsána v povodí Labe i Dunaje, v jezeře Bajkal, v západní Indii, Číně, v Utah Lake, v jezeře Ontario, dokonce i v poloslaném zálivu Strait of Georgia u Vancouveru nebo v Baltském moři u ústí řek, kde není voda příliš slaná.

Houbu říční (Ephydatia fluviatilis) popsal již švédský přírodovědec Carl von Linné v roce 1759.

Foto Martin Zatloukal

Schéma těla houby pochází z článku Gist N. Gee a slečny Mildred E. Gleichauf, publikovaném v The Hong Kong Naturlist v roce 1931