Před lety jsem se kdesi dostal ke zmínce, že v republice existuje ještě jeden Sokolov, ale pro řadu jiných starostí jsem tenkrát tuto informaci „pustil z hlavy”. Znovu mi tuto skutečnost připomenul krátký článek prof. dr. Jiřího Fraidla, CSc., v Sokolovském deníku z 8. dubna 2000. Tentokrát jsem se rozhodl, že se pokusím o tom druhém Sokolově na Havlíčkobrodsku zjistit bližší poznatky a za nezištné pomoci dvou profesionálních historiků (ředitele OA Sokolov PhDr. Vlasáka a ředitele Městského muzea v Novém Bydžove, mého bratra Jaroslava Prokopa) jsem získal řadu konkrétnějších informací včetně příslušných ilustrací.

Hned v úvodu ale musím upozornit na nepřesnost ve výše zmiňovaném článku. Profesor Frajdl hovoří o loupeživém zemanovi Pavlu Hubekovi ze Žišova, zatím co všechny historické práce jej jmenují Pavel Hubenek ze Žišova (Žišov leží severně od Uhlířských Janovic na Kutnohorsku).

Pokusme se nyní hrad Sokolov, který stával na vysoké skále nad pravým břehem říčky Doubravy asi 4 km východně od Chotěboře, podrobněji popsat.

Polohu hradu a jeho stavební dispozici nám nejlépe přiblíží ilustrace z XII. svazku monumentálního díla Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království českého (Čáslavsko). Romantický pohled na skalnatý ostroh nad řekou Doubravou, kde kdysi hrad Sokolov stával, je prací významného ilustrátora a malíře Liebschera, zatím co plánek zaniklého hradu pořídil V. Král.

Ilustrace druhého Sokolova - Liebschner

Nejstarší dějiny hradu, který se i v dávné minulosti jmenoval Sokolov (psával se i tenkrát česky) téměř neznáme. Z pozůstatků v zalesněném terénu vyplývá, že hrad chránila od západu především jeho výhodná poloha. Rulové skály se totiž vypínají z řečiště Doubravy takřka kolmo asi padesát metrů vysoko. Od východu byly hlavní ochranou hradu dvě linie hradebních příkopů. Nejdůležitější stavbou hradu byla kulatá věž a pak i palác, stavený v trojhranu nebo čtverhranu.

Historici předpokládají, že hrad snad již ve 13.století sloužil k ochraně důležité libické stezky a později pravděpodobně střežil i novou cestu, směřující k Chotěboři. Na této cestě byl asi v blízkosti hradu postaven dřevěný most pres Doubravu, neboť v roce 1456 je v deskách zemských zmíněn Sokolov “nad mosty”.

Strategické polohy hradu ale nejspíše využili na počátku 15. století i první známí držitelé hradu, loupeživí rytíři Jan z Chotělic (někde i Chotělec) a již připomenutý Pavel Hubenek ze Žišova. (Chotělice jsou vesnice severně od Nového Bydžova.) Tito “šlechtici” přepadali kupecké povozy, loupili v celém kraji a Pavel Hubenek si dokonce se svou čeládkou troufl zajíždět na loupeživé výpravy až do Rakous. Někdy kolem roku 1404 se právě pro tyto zločiny ocitl ve vězení rakouských knížat.

Plánek hradu Sokolov - V. Král

Z dalších informací lze usuzovat, že roku 1407 byl hrad Sokolov obléhán královským vojskem. Byl nejspíše dobyt a brzy poté asi zpustl, takže se stal neobyvatelným. V roce 1456 je připomínán už jen jako “hradiště řečené Sokolov”, které náleželo ke zboží Maleč.

K hradu patřívaly poddanské vesnice Libická Lhota, Bílek, Horní Sokolovec a Dolní Sokolovec. Obě poslední vesnice byly v minulosti také někdy jmenovány Horní a Dolní Sokolov.

Před polovinou 19. století, u topografa Sommera (rok 1843), je uváděno ve vsi “Hornj Sokolowec” sedm domů a padesát obyvatel, zatím co “Dolnj Sokolowec” měl pětadvacet domů a 206 obyvatel. V Dolním Sokolovci je zapsána i hospoda, myslivna a panský dvůr.

Poslední údaje o obou vsích jsou z roku 1994. Obec Dolní Sokolovec měla 23 domků a 65 trvalých obyvatel a její osada, Horní Sokolovec měl osm domků s dvaadvaceti obyvateli.

V blízkosti dnes téměř neznatelných základů středověkého Sokolova (hradu) je několik míst, k nimž se váží lidové pověsti. Nejznámější je tzv. Čertův stolek, skála, u níž prý hrával hradní pán karty o majetek, ženu a nakonec i o duši. Pod touto skálou je ostrůvek Točitý vír, nedaleko se nachází hluboká tůň Mikšova jáma a o vlastním hradu Sokolovu se donedávna vyprávělo, že z něj vede podzemní chodba až ke vzdálenému mlýnu.